Srpen 2011

fuck

23. srpna 2011 v 21:37

Je mi ze mě na blití.
Z toho co jsem,
co dělám.
Jo,
je to v mý moci.
Ale někdy je to kurva těžký.
Jsem jak můj otec,
samý lži a faleš,
kdy dělám jakože nic,
kdy se tvářím,
že to nikomu neubližuje.
Kdy si pod pláštěm alibismu namluvám,
že to ani jinak nemůže bejt,
že jsem neměla na výběr.

Zítra jedu do Francie.
Teď bych nejradši nejela.
Možná,
že hodně získám.
Možná,
že víc ztratím.

dnes

21. srpna 2011 v 22:31

Seděla,
tak moc toužící po dotyku,
po pochopení.
Přišlo jí,
že už není sama sebou.
Že se podřídila vztahu,
prostě jí to jen najednou začalo vysilovat.
To neustálé řešení neexistujících problémů,
plánování, všechno.
Vlastně i to, jak se jí ona snažila ve všem vyjít vstříc.
Možná člověk někdy potřebuje poslat do prdele.
Jenže možná, že když ho zrovna posíláte do prdele,
tak potřebuje obejmout.

Hledám se

10. srpna 2011 v 21:57
Samozřejmě jsem už doma.
Už nějakou dobu.
Jen, prostě nebylo co psát.
Týden po Rumunsku jsem si domů nastěhovala milou, páč naši byli pryč.
Bylo to nádherný,
romantický,
dokonalý.



Začala jsem chodit do GL clubu.
Jo, aspoň tam na nás nikdo nečumí.
Neotáčí se za námi a neptají se, jestli to myslíme vážně.
Ale zase je tam člověk v takové bublině.
Nalíčení gayové, vykroucení, chlapi v ženskejch hadrech,
drsný holky, romantičky, holky éro, co maj péro.
Prostě všechno.
Baví mě to, možná proto, že jsem sociolog,
že tohle vidim z víc pohledů, že je to i o mě.
A tak si říkám, co jsem?
Heterosexuálka co chodí s holkou?
Po dvou letech vztahu asi už těžko.
Bisexuálka?
Homosexuálka?
Nevim.
A takhle to nejde.
Chci vědět a asi to chce čas.
Přesto je to flustrující.