Přišla za mnou.
Hodila bundu na zem a začala mě objímat.
Políbila mne.
Podívala se na mne,
ruce stále kolem mého pasu a řekla,
že jsem teď tak droboučká.
Přesně pro tyhle okamžiky to vše dělám.
A budu s tím pokračovat.
Únor 2012
zmatená
18. února 2012 v 11:21
Zmatená.
Nevím.
Prostě to bylo všechno tak jisté,
tak narýsované.
Možná jsem to tak ani nechtěla (?),
prostě to tak bylo.
A teď?
Rozhádala jsem se s tím nejkrásnějším klukem.
Můžu si za to sama,
přesto řekl,
že vždycky budu v jeho srdci.
Chtěla jsem to opravdu tak?
K. mě neskutečně balí,
Š. se do mě prej zamilovala.
Včera jsem potkala tak pěknou holku.
Zároveň mám samozřejmě malou milou.
Sama to celé nechápu.
5. února
5. února 2012 v 22:59
Žiji,
jen není co psát.
Zítra na týden na hory
a pak už snad tady.
Pevně v to doufám.