
Zmatená.
Nevím.
Prostě to bylo všechno tak jisté,
tak narýsované.
Možná jsem to tak ani nechtěla (?),
prostě to tak bylo.
A teď?
Rozhádala jsem se s tím nejkrásnějším klukem.
Můžu si za to sama,
přesto řekl,
že vždycky budu v jeho srdci.
Chtěla jsem to opravdu tak?
K. mě neskutečně balí,
Š. se do mě prej zamilovala.
Včera jsem potkala tak pěknou holku.
Zároveň mám samozřejmě malou milou.
Sama to celé nechápu.
Já mám svého milého a hrozně toužím po jiném (ale jen sexuálně), zdá se mi o něm, přes den si to s ním představuji.. a vůbec se tomu neumím bránit :( Takže tak trochu také zmatená.. co ti mohu poradit? asi jen "nech tomu volnej průběh"..